O TŘEBOVSKÝ PRAŽEC
Ještě ve středu bylo hráčů na dvě družstva, v den D ale zbyli pouze tři mušketýři, kteří si udělali čas a dorazili před sokolovnu ve smluvených 7.50hod. Tedy až na jednoho, jehož rodič si ještě musel dopít kafe a zajít na záchod.
A stejně jako oni i my jsme vyrazili ve čtyřech hájit čest poličského království do České Třebové. Mathyldos, Fandhos , Trooolis a já. Turnaj poněkud nabobtnal na 20 družstev. V tak těžké konkurenci jsem zaznamenal hned několik prvenství pro poličský tým.
1. Jediní jsme hráli s liberem. Trooolis si totiž zapoměl dres.
2. Nejrychleji jsme se naštvali na soupeře. Hráči Vysokého Mýta nám totiž ohnuli cedulku na šatně přesně v nápisu Polička a to je nejhorší křivda ever.
3. Jako první jsme v bufetu sháněli párky v rohlíku.
Výprava byla úspěšná, ve skupině jsme prohráli jeden zápas, z čehož pramenilo třetí místo ve skupině. Finálový zápas o páté místo jsme přenechali borcům z České Třebové, jako domácí si totiž před zápasem okoukli kde je koncová čára hřiště a přes náš hluboký defenzivní blok ji trvale bombardovali. Nepomohly ani naše rychlé brejky ze zabezpečené obrany.
Odvážíme si 6. místo a příště si rozhodně nenecháme ohnout cedulku. Jeden za všechny, všichni za jednoho!!!