TJ Spartak Polička
Soustředění

Soustředění v Česticích v roce 2020 proběhne od 7.8. do 14.8.2020

 

Soustředění starších žákyň v Itálii proběhne od 12.6. do 21.6.2020

 

Archivy

Přípravka

Trojky T – D1 dívky

Kvalifikace svedla na svitavské kurty 13 družstev. Nás zastupovala děvčata ročník 2007: Lucka Bednářová, Martina Lazorová, Zuzana Krumeyová a Zuzana Malinská. 10x dokázala děvčata vyhrát, pouze 2x prohrála. Potěšující je, že porazila Chvaletice i Svitavy C, které skončily v konečném pořadí před námi. V kvalifikaci jsme obsadily 3. místo.     har

závěrečný turnaj přípravek Svitavy 10.6.

V neděli jsme prostřednictvím medvěda kodiaka a bílého klokánka ve složení dva plus osm dojeli do okresního města, dohrát soutěž krajského přeboru přípravek. Já jsem koučoval skupinu bé a moje centrální nervová soustava mě v podvědomí děkovala, protože kluci se snažili a i když zatím příliš mnoho chybují, dokáží projevit emoce a pomalu (možná velmi velmi pomalu) se z nich stávají nebezpeční dravci. Vydřeli jednu výhru, dvě remízi a jednou prohráli. Sezonu zakončili vítězným setem a tak to má být.
Po očku jsem sledoval jak si vede skupina á, koučovaná mým asistemtem Big Jayem. Jelikož se u hlavního kůlu mrskal víc než chlapci ve hřišti, bylo mě jasné, že kluci mají zase den blbec a není na světě síla, která je dovede vyhecovat. BJ se snažil, sliboval, vyhrožoval dokonce napínal svaly tak, že mu praskla osička na hodinkách, ale spolek mladých flegmatiků se mu nepodařilo nabudit. V průběhu třetího zápasu jsem ho našel rezignovaně sedícího a výhrůžně mlčícího. Nevyhráli jsme ani set a předvedená hra byla místy slušná, nicméně mě to připadalo jako by spolu hráli tatar, bulhar a maďar, kteří se spolu neumí a nechtějí domluvit.
Sezona skončila, game over. V září zase v plné síle volejbalu zdar!!!
MB

Staň se trenérem, posílíš mír

Listopad je na konci a s klukama jsme objeli několik dalších zápasů v krajském přeboru přípravek.

Na polovině z nich byli rodiče za což jim skláním poklonu. Nevím, jak to probíhá, když nejsem, přítomen od rodičů mám až na vyjímky kusé informace. Zkusím vám přiblížit, jak to obvykle probíhá za mé přítomnosti.

Po pondělní mailové komunikaci mám potvrzené tři kluky z osmi. Ve čtvrtek nevydržím, začnu obvolávat abych zjistil že tři jedou sice na turnaj, ale ve floorbale. Zbývají dva, z nichž jeden je nemocen a druhý s tím světe div se počítá. Takže chybí jeden kus. Obvolám náhradníky a naštěstí seženu jednoho hráče navíc. Domluvený rodič, s tím taky počítá, ale nemá vůz, protože týden před tím havaroval. Půjčuji tedy moje auto a sám si zajistím druhý vůz z rodinných zdrojů.

Ve smluvenou hodinu H dorazí všichni. Někteří na místo srazu, jiní do své koupelny, aby si vyčistili zuby. Takže začnu nahánět ty v koupelně a s mírnou sekerou vyrážíme.

Cesta je nezajímavá, všichni kromě mě mají sluchátka na uších a pokyvují hlavou, každý do svého rytmu.

Po vyběhnutí na hřiště, má dres jeden ze tří. Hrát kluci začínají zásadně až za stavu 0-5, kdy už je to taková sranda, že se to nedá vydržet. Odbít se daří míče z neuvěřitelných pozic, ty lehké ovšem skončí v síti. Po vyslání zvěda, kdy a s kým hrajeme další zápas, se dozvídám o Chavlovicích, městě, které ani není na mapě. Možná proto se proti nám v chlapeckém přeboru postaví mezi chlapci i jedna dívka. V Chavlovicích je všechno možné.

Rozhodčí píská pouze těžkou síť, tu lehkou nechává být. Ovšem jenom do koncovky, kdy začne pískat všechno, ale dělá to s lehkou hlavou.

Je dobojováno, jede se domů kluci vysmátí a já zbitej jak Rocky v 10kole, ale šťastnej, že už to máme za sebou a vděčně očekávám šeď všedních dnů. Pokud by všichni potentáti, co hýbou světem byli trenéry mládeže, neměli by myšlenky na nic jiného, než  žít a nechat žít. A proto staň se trenérem-posílíš mír :).

Ml žáci a přípravka- září 2017

Máme za sebou dva víkendy, kdy jsem se snažil zkombinovat tři soutěže najednou, jejichž termíny se vzájemně překrývali. Přípravka, mladší žáci a muži. Místy to bylo chaotické, ale zadařilo se. Všichni odjeli kam měli a zpět se vrátil stejný počet.

Ml žáci se rozkoukávají v soutěži, která je pro ně náročná, protože polovina týmu nehrála vloni ani trojkový volejbal a mladší žáci jsou už šestkový. Mají problém s místem kolem sebe a spíš se bojí, než by si to užili. Ale to odstraníme tréninkovou pílí. Zatím jistíme tabulku od spodu.

Přípravka měla být jeden tým, ale díky zákulisním machinacím a velkým očím konkurenčních týmů se musely přihlásit týmy dva. Nějak to snad logisticky zvládneme, zatím kluci vybojoali 6. a 8. místo, což je pěkný střed.

Speciální dík rodičům, kteří se nezalekli těžkého úkolu a ujali se rolí řidičů a trenérů. A ještě větší dík si dovolím připojit za to , že v termíny, které jsem rozeslal, vynechají nominovaní svěřenci návštěvy babiček, tetiček a strýčků, stejně tak jako rozhleden, hradů a jiných turistických atrakcí.

Ano, je třeba děti kulturně rozvíjet, ale zásadně mimo hrací termíny :)).

MB

Lupenice 20.8.2017

Z důvodu prázdninových povinností se mládežnického turnaje nemohlo zúčastnit ryze chlapecké družstvo, a tak nám vypomohla poličská děvčata. Pět boys ku třem girls.
Vzhledem k barvě nových dresů a s přihlédnutím k zastávce u kukuřičného pole jsme si odhlasovali název Zelený kabel a vrhli jsme se hájit barvy našeho města.
Stanovil jsem odvážnou strategii, kdy jsme si sebou nevezli žádné míče, protože jejich absence měla zvyšovat hlad po balonu na hřišti. Tato teorie se ovšem ukázala jako nepodložená.
Během hry se vyskytl zajímavý paradox. Dívčí složka organizovaná, poslušná, ukázněná, proti chlapecké složce mladých anarchistů nespoutaných nikým a ničím. Tato třaskavá směs ale zafungovala, protože smyslem účasti v Lupenicích bylo seznámit kluky se šestkovým volejbalem, což se i velkým dílem díky děvčatům povedlo. Zejména musím pochválit jejich podání, které bylo zbraní s níž si nezadá ani US bomba MOAB. Když to sedlo tak to tam spadlo. Kluci se snad nakazili ukázněností, děvčata trochou dravosti.
K překvapení všech se nám povedlo postoupit ze skupiny a v následných bojích jsme obsadili 9 místo z 12. Děkuji obětavému rodiči Janu Matoušovi, který celou akci podpořil svým řidičským uměním a kávou se sušenkama. Příště ty medaile přivezeme!!!

Turnaj přípravka chlapci 21.5.2017

21.5. proběhlo další kolo přípravky chlapců. K prvnímu zápasu   jsme nastoupili v sestavě Nepodal, Nevybral, Nezasmečoval. Tato sestava ovšem nesplnila očekávání, tak jsem byl nucen prostřídat Nehnulem a Naštvalem. Poté co se Naštval zranil a Nehnul naštval nepodařilo se  ze zbylé trojice  namíchat správný mix motivace a dravosti. Výsledkem je sestup do skupiny C. Doufám, že mě představenstvo odvolá z pozice trenéra a místo mě angažuje psychologa. Pokud pojedu na další turnaj, musím sehnat kardiostimulátor. Protože mě jistojistě brzy šlehne.

Turnaj přípravka 7.5. 2017

V neděli 7.5. proběhlo další kolo v turnaji přípravek pardubického kraje. Hrají se tři výkonnostní skupiny, v Poličce se hrála ta prostřední, do které jsme na konci minulého roku postoupili. Na povrch se neodbytně drala ven otázka, zda udržíme pracně vybojovanou pozici nebo zda spadneme znovu do pralesa skupiny c.
Zjistil jsem, že nejenom anonymní mládež tráví sobotní program naplno do časných ranních hodin, ale i moji nezkažení, zodpovědní a čestní Mirkové Dušínové nejsou vyjjímkou a ačkoliv jsme turnaj pořádali, dorazili jako jedni z posledních. Nasazení během prvních dvou zápasů se dá lakonicky shrnout .. ono to nějak dopadne… . Což se potvrdilo, míč skutečně dopadl na zem, bohužel většinou do našeho území. Poté jsem musel chlapcům vysvětlit co je čeká, když jejich výrazy slušně vychovaných uspávačů hadů nezmizí a dostavil se pomalý, kontrolovaný leč nezadržitelný výkonostní posun směrem vzhůru. Výsledkem bylo konečné třetí místo v rámci nedělního turnaje. A to znamená, světe div se, udržení v prostřední výkonostní skupině.
Obrovský dík patří dobrovolným rozhodčím, Marušce, Alče , Karlovi a Lídě, bez kterých by to nešlo. Obzvláště Lída prokázala obětavost před kterou nelze než smeknout, protože kromě raního vstávání musela překonat i nastupující nemoc.
Ještě výsledky. 1. Lanškroun A, 2. Vysoké Mýto, 3. Polička, 4. Svitavy ,5. Litomyšl, 6. Lanškroun B

O českotřebovský pohár

Zatímco se necelá polovina poličské přípravky vypravila poslední dubnovou sobotu na víkend k babičkám, tři stateční odjeli do České Třebové reprezentovat naše město na poslední kolo českotřebovského pražce.
Ve hře bylo nejenom umístění v rámci daného kola, ale především pohár za celkové umístění tohoto třídilného seriálu. Ve hře jsme zaujali hlavně vytrvalostí a urputností než efektními hřebíky do soupeřova pole. Vzorem urputnosti je prý pro kluky Chuck Noris, který mimochodem jako jediný dvakrát dohrál do úplného konce Modrou velrybu :).
Potvrdili jsme vzestupnou tendenci formy po sedmém a šestém místě jsme tentokrát vydřeli páté místo. Celkově za všechny tři kola z toho bylo omračující, dechberoucí a sladce překrásné třetí místo. K poháru nám ještě přidali kyselé bonbony a tyčinku deli, takže značka ideál. Děkuji klukům za předvedenou hru a jsem rád, že došlo na má slova. My jsme ty medaile přivezli!!!

  

 

O TŘEBOVSKÝ PRAŽEC

Ještě ve středu bylo hráčů na dvě družstva, v den D ale zbyli pouze tři mušketýři, kteří si udělali čas a dorazili před sokolovnu ve smluvených 7.50hod. Tedy až na jednoho, jehož rodič si ještě musel dopít kafe a zajít na záchod.
A stejně jako oni i my jsme vyrazili ve čtyřech hájit čest poličského království do České Třebové. Mathyldos, Fandhos , Trooolis a já. Turnaj poněkud nabobtnal na 20 družstev. V tak těžké konkurenci jsem zaznamenal hned několik prvenství pro poličský tým.
1. Jediní jsme hráli s liberem. Trooolis si totiž zapoměl dres.
2. Nejrychleji jsme se naštvali na soupeře. Hráči Vysokého Mýta nám totiž ohnuli cedulku na šatně přesně v nápisu Polička a to je nejhorší křivda ever.
3. Jako první jsme v bufetu sháněli párky v rohlíku.
Výprava byla úspěšná, ve skupině jsme prohráli jeden zápas, z čehož pramenilo třetí místo ve skupině. Finálový zápas o páté místo jsme přenechali borcům z České Třebové, jako domácí si totiž před zápasem okoukli kde je koncová čára hřiště a přes náš hluboký defenzivní blok ji trvale bombardovali. Nepomohly ani naše rychlé brejky ze zabezpečené obrany.
Odvážíme si 6. místo a příště si rozhodně nenecháme ohnout cedulku. Jeden za všechny, všichni za jednoho!!!

BMV Svitavy 25.2.2017

Sobotní, překvapivě mrazivé ráno, jsme se sešli před poličskou sokolovnou a protože na místo dorazila i děvčata, připomínala naše kolona směřující do Svitav menší uprchlickou vlnu. Naše úmysly byly ovšem čistě sportovního charakteru, takže v 9.00 hod jsme byli na značkách ve sportovní hale, připraveni ukázat, že v Poličce to volejbalem žije. Klukům jsem rozdělil úkoly, určil jsem zodpovědné osoby za dodržování časového harmonogramu a chtěl jsem si jít lehnout na matraci pod lezeckou stěnu. Z mazaně vymyšleného plánu samozřejmě sešlo,protože najednou to začalo. La lá la Lanšroun hulákali fanoušci ani nevím z jakého města. Kluci zvyklí na komorní atmosféru naší sokolovny se nervózně ošívali. Dávej, dávej nepřestávej , eso, Verča, eso eso, Verča dala bod přidali pod kotel další choreo a chlapci už nic jiného neřešili. Na další tréninkovou jednotku musíme zařadit nácvik pokřiků, aby jsme i v této kategorii dokázali konkurovat. Mám z fotbalu odposloucháno jenom pokřik o sexuální orientaci rozhodčího a ten se nedal použít. Po volejbalové stránce se nám  již pomalu začíná dařit. předvedli jsme slušnou hru jak v červeném tak v modrém volejbale. A jak to dopadlo po výsledkové stránce? Podle mě to není to podstatné, ale budiž.

2,4,5,7 místo.