TJ Spartak Polička
Soustředění

Soustředění v Česticích v roce 2022 proběhne od 5.8. do 12.8.2022

Archivy

Čestické soustředění

Čestická průměrná nadmořská výška 259 m n. m, obec v malebném Královéhradeckém kraji s 569 obyvateli opět zažila nápor poličské volejbalové omladiny, a to již po devatenácté. Divoká Orlice nebyla vůbec divoká a teplota neklesla pod 30°C, ba i pod 35°C. Lepší tréninkový týden letos naplánovat nešlo, pro nás to byl ten první srpnový. Páteční odpoledne začalo vybalováním a zabydlováním se v budově, chatkách a ve stanech. Největší kreativitu předvedlo osazenstvo v chatkách. Na oknech během pár minut visely záclony, na dveřích vzdušné plédy, výtvarným dílům na stěnách byl dán volný průběh. Postele, tedy matrace na zemi, měly svá chránítka po stranách a mnohé chatky měly i moskytiéry. Asi všichni počítali s vysokým výskytem komárů, vysokým rizikem nakažení, snad i s nakažlivou malárií. Lze konstatovat, že chatky byly jako klícky, byť jim chybělo nezbytné vybavení v podobě televize, rádia, počítačů a v oknech převislé muškáty. Po konstatování “ A je to!“ proběhla tradiční podvečerní porada. Děvčata, která s námi letos byla poprvé, se dala spočítat na prstech jedné ruky. Ostatní – samé ostřílené dcérenky a parta osmi chlapců. A druhý den to všechno vypuklo naplno. Trénovalo se dvoufázově, vždy, když to počasí dovolilo. Juniorky, kadetky a starší žákyně makaly v přilehlých lesích a hájích, bojovaly s převisy, klestím, převýšením, ale hlavně samy se sebou. Holky to již znají, bývaly i horší výkony, někdo byl lepší ve vytrvalosti, někdo zase v rychlosti. Cestou do lesa nás vítaly obsypané stromy švestek, blum, v lese ostružiny. V lese nás nabíjel ztepilý smrk Vojta a na zpáteční cestě nás podpírala Blaženka. Odpolední tréninky byly zaměřené na herní kombinace. Hrál se i fotbálek, došlo i na tabatu, na švihadla, na dynamický strečink a kompenzační cvičení. Tradiční turnaj v deblech letos vyhrála Pája Pechancová a Vendy Korábová. Hrál se i večerní šestkový turnaj proti trenérům a místním chalanům. Mladší žákyně pilovaly hru na dvě nahrávačky, příjem a postavení ve hřišti. Holky měly o co bojovat, ve hře bylo 12 míst v Áčku a 12 míst v Béčku. Trénovaly společně s chlapci. Během týdne plnili různé disciplíny a body se sčítaly. Nechyběl tradiční biatlon, oživením byla střelba ze vzduchovky a skákací boty. Nejmladší si to nejvíc užívali. nejenže trénovali, ale i vyráběli různé dárky, a to již od ranních hodin. Labutě, náramky, diplomy a odvaha na noční stezce daly zapomenout na stesk po domově. Ve volných chvílích mohl každý navštívit česací studio, o které byl velký zájem. Velký dík patří našim kuchařinkám, které se staraly o naše žaludky. Letos se snědl valník melounů, rajčat, okurek, paprik, cuket a dýní, jimiž nás zásobovali i místní. Po devatenácti letech nás konečně nebudil ve čtyři hodiny ráno kohoutí zpěv, kohouti prostě vymřeli. A hrstka pavouků, mušek a vos nestojí za řeč. Koupání bylo též netradiční, po několikaleté pauze jsme zavítali do Týniště nad Orlicí na místní “ Písák“. Pro naše dvě oslavenkyně se pekl dort, na kterém si všichni náramně pochutnali. Hitem se stala hra „Krycí jména“ a nekonečné noční stezky odvahy. Poprvé v historii soustředění jsem dostala poštu, a to až z rakouských Alp. Letos nás odjelo 73 a ti, na které se nedostalo, se mohou těšit na XX. ročník v příštím roce.