František Harašta
Kadetky vstoupily do soutěže
Letos se nám utvořila nová parta holek,které budou hrát krajskou soutěž kadetek. Z důvodu malého počtu kadetek a juniorek v kraji, byla soutěž spojená dohromady kadetky+juniorky. Celkem 6 družstev. Kdo bude hledat výsledky a tabulku musí kliknout na soutěž PA-JKY.
První zápas se soupeřkami z M. Třebové byl odložen a tudíž jsme začali až 6.10.2018 utkáním v Bezděkově. K tomuto dvojutkání není popravdě nic k psaní, protože soupeř dává dohromady nový tým bez větších zkušeností a na hřišti to bylo vidět. Zápas jsme odehráli v tréninkovém tempu a vyhráli 3:0 (6,14,9,) a druhý 3:0 (11,6,9,).
Související obrázky:
Starší žákyně opět v akci
První listopadový víkend odehrála děvčata dvě utkání na domácí půdě, a to proti Svitavám a České Třebové B. Oba zápasy byly velmi jednoduché. Letošní soutěž má bohužel čtyři vyrovnanější družstva a my taháme za ten kratší provaz. Pro zlepšení herních kombinací potřebujeme nutně zůstávat ve skupině A, tedy ne na střídačku hrát A skupinu a padat do skupiny B. Ostatní družstva poté porážíme rozdílem třídy. A tak nebylo v neděli co hodnotit, servis, se kterým měly soupeřky problém byl v podání Anet , Ely, Terky a Kačky luxusní. Hra v poli však byla pomalá a statická. Přesto to stačilo. Máme aktuálně 32 bodů a ztrácíme na třetí Pardubice 2 body. V příštím kole se pokusíme udržet A skupinu, kde hrajeme s Lanškrounem a Českou Třebovou A, pořadatel Lanškroun. Hrajeme v Tatenicích. har
Související obrázky:
Český pohár starší žákyně
Kvalifikaci Českého poháru starších žákyň, k naší velké spokojenosti, pořádal Hradec Králové. Devět našich děvčat odjíždělo v očekávání, jaké to letos bude. Především musím ty moje „PUPEČNÍ ŠŇŮRY“, „MOJE HOLKY“ pochválit. Tradičně silnější sobota nám otevřela cestu do 2. sedmičky, kde jsme ještě nikdy v historii oddílu nehrály. Každá z hráček se něčím blýskla. Výbornou hrou, ještě lepším servisem, bobkem za blok, blokem proti žirafám, hřebíkem do trojky, pozdním ranním příchodem na sraz, sežráním dvou pytlíků bonbonů během 10 minut a bolavou prdelkou. Celý tým místo nočního odpočinku piloval hru s nafukovacími balonky. A v neděli jsme tím pádem byly přehrané. Tradičně nepostupujeme ze skupiny na 1. místě, byť máme shodně bodů, a tak tedy na sety místo druhé v základní skupině. Výhry 2:0 nad Rychnovem nad Kněžnou a Českou Třebovou. Smolná prohra 1:2 s Havlíčkovým Brodem. A hlavně Ádi rekord v počtu a délce trvání jejího servisu / bezmála 20 bodů/. Večer ještě rozehráváme nedělní skupinu s Kolínem. Tento zápas se ukázal jako klíčový a byl nadmíru povedený, nejlepší zápas v našem provedení. Vyhráváme 2:0. V neděli na nás čekaly Svitavy. Mělo to být snadné, podrželo nás hlavně podání. Poslední zápas mohl být třešničkou na dortu. KP Brno nás ale nemile překvapilo svým razantním servisem a útokem. Prohra 0:2 i tak znamenala 2. osmičku Východu pro příští kolo. Víme, že se střetneme s Náchodem a Havlíčkovým Brodem, ostatní čtyři družstva vzejdou z kvalifikace v Uherském Hradišti. har
Související obrázky:
Starší žákyně v akci
Dvě kola mají za sebou starší žákyně poličského Spartaku. Vedly si velmi dobře, i když mohlo být určitě i lépe. V kvalifikaci nenechaly nikoho na pochybách a vyhrály skupinu s jednou remízou s Českou Třebovou B, a to pouze v šesti. 1. kolo hostila právě Polička na hřištích na gymnáziu a v hale Masarykovy ZŠ. Zápasy s Litomyšlí a Českou Třebovou B jsme vyhrály 2:0, Na Lanškroun jsme si věřily, ale bohužel oba sety jsme prohrály 23:25. A tak jsme se pokoušely udržet v A skupině přes žirafy s Pardubic. Začaly jsme bombou a vítězstvím v prvním setu 25:23. Pouze vítězství 2:0 by nám zachovalo příslušnost v elitní trojce. Set byl ale nad naše síly. Další kolo hostíme opět doma. Přijede stará známá Česká Třebová B a Svitavy. Jednoznačně nejlepší byla Ela, dařilo se Anet a Evče. Máme bezzubý útok, nevyrovnané výkony, kromě tří hráček slaboučký servis a mnohem pomalejší nohy než naše soupeřky. Ale popereme se o medaile, protože by na nás zase mohla zůstat jen nepopulární brambora. har
Související obrázky:
Vídeň…aneb potřebujeme pasy?
Po delší odmlce jsme se vydaly do Vídně na tradiční turnaj pro starší žákyně. Turnaj pořádá náš starý známý Alfréd Kulhánek a Sokol Vídeň. Letošní účast 15 družstev. Hned ranní odjez se ukázal dosti časově nereálný, chyběly dva pasy. Ale bylo počítáno s časovou rezervou. Poodpolední Prater zahájil naši návštěvu Rakouska. První zápas jsme hrály až v 17 hodin proti Radkersburgu. První set jsme se hledaly, ale nakonec výhra 2:1. Druhý zápas / již tradičně, dostáváme do skupiny vítěze turnaje/ Voley16 Vídeň. Nejdříve jsme se trochu handrkovaly s jakým míčem budeme hrát. Trenérka soupeře sice prohrála, ale na hřišti jsme zase prohrály my. Druhý den jsme zahájily vítězstvím nad Bisambergem a odpoledne jsme hrály o 5. místo s Klagenfurtem. Prohra 1:2 nás nakonec odsunula na místo šesté. I tak je to kvalitní umístění. Ukázalo se jaké máme mladičké, nezkušené a nevyhrané družstvo. Nezklamala Ela, na hřišti vynikala stále se lepšící Evča, Nikča bojovala, nahrávačky si vybíraly světlejší i temnější okamžiky. Odešel nám především příjem, bez něj se vyhrávat nedá, hořela vykrývka a selhal smeč. Místy jsme hrály jen já, já, já, ale je třeba hrát my, my, my. Výsledná hra nebyla tak špatná, ale projevila se nesehranost týmu. Turnaj byl super, především proto, že jsme poměřily síly s jinými družstvy než u nás v krajském přeboru.
PS: Já a můj kámoš z Prateru. TO JE ROZPĚTÍ….. har
Související obrázky:
Turnaj starších žákyň Svitavy
Z plné přípravy naskočila osmička starších žákyň do prvního přípravného turnaje ve Svitavách. Rozlosování ve skupinách nám mělo, schválně píši mělo, být nakloněno. Prostějov, Břeclav a Hradec Králové B. Jenže opak byl pravdou. Hradec, který měl v turnaji družstva dvě, si přehodil skupiny, a tak proti nám nastoupily staré známé A tým, ty, které dvakrát překazily náš zlatý triumf. Dokonáno na turnaji, vzájemná bilance 0:3. První zápas byl víc než výborný. Prostějov jsme porazily 2:0, poté dvouhodinová pauza a vydřely jsme alespoň bod s Břeclaví. Hradec vybušil v naší skupině všechny. A pak následovalo velké, ale opravdu velké zklamání. Nepostupujeme do finálové skupiny o 0,03./ výsledek poměru míčů /. Tj. v přepočtu jeden míč!! A na holky samozřejmě padla deka. Zápas s Olympem připomínal Davida a Goliáše. Zbyl na nás tedy boj o 11. místo. A tady jsme si spravily chuť proti holkám ze Svitav. Naše mouchy Evča, Áďa a Zuzka zahrály velmi dobře. Poslední jmenovaná byla jednou z nejlepších hráček našeho týmu. Tradičně vynikla Ela. Svůj standart zahrála i Nelča. Souhra Ely s nahrávačkou Anet byla velmi dobrá, ale bohužel se Aneta nesehrála se zbývajícími hráčkami. Zklamáním byl výkon Verči a Kačky. A tak nám chyběl smeč, bez něj se hrát nedá, vůbec neumíme vykrývat za blokem, máme špatné postavení nohou a nečteme hru. Výborné podání Ela, Aneta a Zuza, Aďa na účku čarovala, Evča vzadu pochytala skoro vše, ale stále jsme se jen bránily. I tak to bylo nejlepší představení starších žákyň na tomto turnaji, důležité je, že holky chtějí, chtějí se zlepšovat a jít do hry. Opět jsme outsidery, chybí nám ročník 2003, ale my to nevzdáme. Dalším turnajem je Vídeň 15. -16. 9. a pak již 23. 9. naplno vstoupíme do krajského přeboru.
Související obrázky:
Poličská stopka
V sobotu 25. 8. se uskutečnil již třetí ročník turnaje žen, kadetek a juniorek Poličská stopka. Termín netradiční, počasí nás během týdne dost děsilo. V sobotu ráno ale i vysvitlo sluníčko, příjemných 20°C. Oba kurty u sokolovny rozhodně nezahálely. Letos se povedlo to, co už dávno nebylo k vidění. Vítězem turnaje se staly poličské odchovankyně Porcelánový holky. Boje na kurtech byly celkem jednoznačné, dva TOP zápasy se odehrály právě o medailová umístění. Na třetí místo sice stačila výhra 2:0, ale body se zastavily na skóre 29:27, třetí místo obsadily MY. O vítězství se rozhodovalo až v tiebraaku 15:12 pro vítězky. Na druhém místě skončily Háďata ze Svitav. har
Související obrázky:
Narozeniny Lenky
Související obrázky:
Čestické soustředění
Čestická průměrná nadmořská výška 259 m n. m, obec v malebném Královéhradeckém kraji s 569 obyvateli opět zažila nápor poličské volejbalové omladiny, a to již po devatenácté. Divoká Orlice nebyla vůbec divoká a teplota neklesla pod 30°C, ba i pod 35°C. Lepší tréninkový týden letos naplánovat nešlo, pro nás to byl ten první srpnový. Páteční odpoledne začalo vybalováním a zabydlováním se v budově, chatkách a ve stanech. Největší kreativitu předvedlo osazenstvo v chatkách. Na oknech během pár minut visely záclony, na dveřích vzdušné plédy, výtvarným dílům na stěnách byl dán volný průběh. Postele, tedy matrace na zemi, měly svá chránítka po stranách a mnohé chatky měly i moskytiéry. Asi všichni počítali s vysokým výskytem komárů, vysokým rizikem nakažení, snad i s nakažlivou malárií. Lze konstatovat, že chatky byly jako klícky, byť jim chybělo nezbytné vybavení v podobě televize, rádia, počítačů a v oknech převislé muškáty. Po konstatování “ A je to!“ proběhla tradiční podvečerní porada. Děvčata, která s námi letos byla poprvé, se dala spočítat na prstech jedné ruky. Ostatní – samé ostřílené dcérenky a parta osmi chlapců. A druhý den to všechno vypuklo naplno. Trénovalo se dvoufázově, vždy, když to počasí dovolilo. Juniorky, kadetky a starší žákyně makaly v přilehlých lesích a hájích, bojovaly s převisy, klestím, převýšením, ale hlavně samy se sebou. Holky to již znají, bývaly i horší výkony, někdo byl lepší ve vytrvalosti, někdo zase v rychlosti. Cestou do lesa nás vítaly obsypané stromy švestek, blum, v lese ostružiny. V lese nás nabíjel ztepilý smrk Vojta a na zpáteční cestě nás podpírala Blaženka. Odpolední tréninky byly zaměřené na herní kombinace. Hrál se i fotbálek, došlo i na tabatu, na švihadla, na dynamický strečink a kompenzační cvičení. Tradiční turnaj v deblech letos vyhrála Pája Pechancová a Vendy Korábová. Hrál se i večerní šestkový turnaj proti trenérům a místním chalanům. Mladší žákyně pilovaly hru na dvě nahrávačky, příjem a postavení ve hřišti. Holky měly o co bojovat, ve hře bylo 12 míst v Áčku a 12 míst v Béčku. Trénovaly společně s chlapci. Během týdne plnili různé disciplíny a body se sčítaly. Nechyběl tradiční biatlon, oživením byla střelba ze vzduchovky a skákací boty. Nejmladší si to nejvíc užívali. nejenže trénovali, ale i vyráběli různé dárky, a to již od ranních hodin. Labutě, náramky, diplomy a odvaha na noční stezce daly zapomenout na stesk po domově. Ve volných chvílích mohl každý navštívit česací studio, o které byl velký zájem. Velký dík patří našim kuchařinkám, které se staraly o naše žaludky. Letos se snědl valník melounů, rajčat, okurek, paprik, cuket a dýní, jimiž nás zásobovali i místní. Po devatenácti letech nás konečně nebudil ve čtyři hodiny ráno kohoutí zpěv, kohouti prostě vymřeli. A hrstka pavouků, mušek a vos nestojí za řeč. Koupání bylo též netradiční, po několikaleté pauze jsme zavítali do Týniště nad Orlicí na místní “ Písák“. Pro naše dvě oslavenkyně se pekl dort, na kterém si všichni náramně pochutnali. Hitem se stala hra „Krycí jména“ a nekonečné noční stezky odvahy. Poprvé v historii soustředění jsem dostala poštu, a to až z rakouských Alp. Letos nás odjelo 73 a ti, na které se nedostalo, se mohou těšit na XX. ročník v příštím roce. 
Související obrázky:
Italské Lignano….. aneb jemný salám na 12 způsobů
Již v loňském roce se měla děvčata starších žákyň účastnit volejbalového kempu v Itálii. Zbylo na nás jen pár volných míst, tak jsem se letos rozhodla, že soustředění si uděláme sami jako oddíl. Cestovní kancelář Skalla Hradec Králové nám vyšla ve všem vstříc, a tak jsme se mohli 8. června v počtu 35 vydat na desetidenní pobyt do Itálie. Wauuu, odjížděli jsme Setrou, luxusním autobusem, který vozí nymburské basketbalisty. A tak jsme seděli na místech, které běžně okupují naši mistři z letošní sezóny Petr Benda, Kendrik Ray či Quiny Diggs. Kožené sedačky pro slony, servírovací stolečky, každé sedadlo mělo svoji ledničku a za volantem Karel a Karel, majitelé autobusu. Já jsem jela již počtvrté, takže jsem věděla, do čeho jedeme. Ale realita předčila očekávání. Nové stany, prostornější, spalo se na postelích, česká kuchyně, český bufet, prima delegátka. Tréninkové vedení nám zajišťoval Rosťa Hanzelka, který kempy vede a je super trenér. My ho známe již dlouho, ale kdo ho neznal, smekal a hltal každé jeho cvičení a slovo. Pro mě je to borec a jeden z nejlepších trenérů v ČR. Chtěli jsme to holkám zpestřit, my dělali trenéry pomocné. Holky trénovaly dvoufázově a večer ještě hrály turnaje. Dávky byly poměrně vysoké a ne všechny je zvládly na 100%. Ale doufám, že si každá z toho vzala, co potřebovala. Režim dne – ranní výběh / ten nejvíc bolel /, snídaně, trénink, uvolnění v bazénu, cvičení v bazénu, oběd, polední klid, moře, trénink, večeře, turnaje, odpočinek, promenáda ve městě. Jeden den jsme podnikli pěší výlet do přístavu, v rámci odpočinku. A jedno odpoledne jsme plnili úkoly v bazénu, které si holky a vedoucí připravili. Úspěch měly kadetky s písní o nelehkém nakupování trenéra, který si nakonec koupil hodinky i s tringeltem a také akvabely. A já batůžkářka jsem si přivezla kabelku a náramek, všechno gratis. Radost nám nezkazil ani jemný salám – opékaný, grilovaný, obalovaný, na nudličky v rizotu, na čtverečky v šunkaflekách, na kostičky ve špagetách, na kolečka v čočkové polévce, na plátky k snídani. Jinak bylo i vepřo knedlo zelo, guláš, špenát. Myslím si moc fajnové vaření. A že hlad byl! Počasí nám též přálo, teplo, teplíčko, snesitelné. Jedna super objednaná bouřka na večer. Řada děvčat si splnila sen, v komentovaných prohlídkách navštívila obydlí Marokánců v přilehlých keřích. Některá děvčata vyfasovala i tresty za pozdní příchod na trénink. Moc se mi to letos líbilo, byl to ze všech mých kempů, ten nejlepší. Holky byly fajn, bylo vidět, že si to užívají, žádný průšvih, žádný úraz, a to bylo to nejdůležitější.
PS: Debly vyhrála Ela, trojky už bohužel ne, Ele se líbil plavčík, Ela nejvíc makala, Ela mi sehnala kabelku, Ela vzala holky k Marokáncům, Ele chutnal jemný salám… har
Související obrázky:
