Lázeňské oplatky….aneb starší žákyně v akci
Druhý víkend v únoru nás zavál do Karlových Varů na druhé kolo Českého poháru starších žákyň. Musely jsme odjet už v pátek … na dvě noci. Všichni v pohodě, kromě mě, decibely v hale mi nepřidaly. A jak je naším dobrým zvykem opět jsme na poháru válely. Jako jediné jsme porazily pozdějšího vítěze Karlovy Vary 2:0. S druhým Orionem prohrály až v tiebreaku 1:2. Další super zápasy s Náchodem 2:1, Klatovy 1:2 a s Olympem Praha 1:2. Prohra s Olomoucí a Prostějovem příliš nebolela. Nádherné 5. místo ve skupině nás posunulo o krůček k oddílovému rekordu. Zatím jsme na 23. místě. Opět tři tahounky nezklamaly: Ela, Aneta a Terka, výsledek byl o to pompézní, že se k nim občas přidala i jiná děvčata. Pavlína pomohla k vítězství nad Karlovými Vary, Zuzka makala celé dva dny, Eva zahrála po dlouhé době standardně, Nelča udělala zápas s Olympem, Terka přiváděla k šílenství Náchod, Áďa na účku si také odvedla své, Verča opět nezklamala v rozhodujících chvílích. Trochu za svými možnostmi zůstala Adéla, která měla být posilou z mladších žákyň. Na nejhezčí prdelku, kterou má jen naše Anet a Jennifer Lopez, se přišli dokonce podívat i hráči Karlovarska. Únava byla obrovská, nedošlo na promenádu ani na bowling… odpočinek, odpočinek. Lze třeba před výkony děvčat smeknout. har
PS: Stále platí… hezkej, hodnej a může být i černej
Související obrázky:
ČP starších aneb Hurá do Prahy
Po velkém úspěchu v ČP jsme se dostali mezi ELITU… Elitních 24 družstev. V pátek 25.1. jsme se v 17:15 hod měli sejít na nádraží. Poprvé nepřišla Anet poslední, ale Kačka. Maminu Lídu jsme museli nechat doma, protože se po týdnu vracela z lyžáku a navíc zdravotní indispozice by jí stejně nedovolily odjet. 10 koček a dvě dozorčí Ilča a Evča odjíždí courákem směr Svitavy, kde následně přestupujeme na rychlík do Prahy. Všechno jsme stihli v pohodě, ale ještě že máme místenky, nápor cestijících je obrovský. V Pardubicích nabíráme Terku a jede se dál. Už po cestě vybalujeme první řízky a nálada je skvělá, ví o nás už celý vlak a spolucestující nám fandí a přejí, ať vyhrajeme. A jsme v Praze, místní obyvatelé hlavního nádraží po nás chtějí nejprve pár kaček a poté pár koček … nemáme a nedáme. Nasedáme na metro, poté na autobus a pokračujeme v cestě. Vystupujeme z autobusu a už na nás svítí nápis Kolej Volha. Ubytování splnilo naše očekávání. O půl desáté se v pokoji číslo 309 uspořádala porada na další dva dny a mohlo se jít spát.
Budík v šest hodin ráno bychom nejradši prohodili oknem, ale čekají nás povinnosti. A to ještě netušíme, co nás všechno čeká. Opět jedeme autobusem, tentokrát to nebyla poklidná cesta. Řidič s námi jel jako kdyby nás ukradl a málem jsme měli i nehodu, ale naštěstí vše dopadlo dobře, jeden přestup u Thomayerovy nemocnice (zaujal nás natolik, že nemáme ani potuchy o tom, že zanedlouho budeme potřebovat její služby). Asi po hodinové cestě vystupujeme v Dolních Břežanech a hledáme halu kde se bude hrát. Nejprve se dostaneme na základní školu, ale zde se hraje Scrabble, takže musíme hledat dál. Našli jsme a ocitli jsme se u nádherné a neobvyklé haly ve tvaru koule. Zde na nás nejprve čeká snídaně a poté rychlý nástup na hřiště. První zápas nás čekal s Orionem Praha a hned první balón se nám bohužel zranila Terka, která dál pokračovat nemohla a musela navštívit nemocnici, o které ráno prohlásila, že by do ní nikdy nejela. Asi to zakřikla. Koleno je v háji, zřejmě nás to dost rozhodilo, v prvním setu se nám moc nedaří, zatím se jen seznamujeme s míčem, vrchní podání soupeřek je nad naše síly. Druhý set už hrajeme na pohodu a vyhráváme ho. Čeká nás tibreak, který opět hladce, prohráváme. Druhý zápas s Olympem Praha rovněž prohráváme a následně i s Náchodem , který nám nabídl pomoc v podobě auta a Terku odvezli do nemocnice a s Frýdkem-Místkem, který se těšil na náš skalp, když jsme je u nás vydrbli 2:0, což se jim lehce povedlo. Sobota se nám moc nevyvedla, nebyl příjem ani náhra, o útoku ani nemluvíme, útěchou je ale malá náplast v podobě jednoho bodu z prvního zápasu. A tak se alespoň těšíme na večeři, která má být jen „ kousek „, ale každý bere kousek asi jinak. Jdeme, pořád jdeme … jdeme vůbec správným směrem? A navíc ještě Terka skoro nemohla chodit. Asi po půl hodině chůze s báglama jsme konečně na místě a co myslíte že máme k večeři? … Pro naši radost byl řízek. A to jsme ještě nesnědli ani ty, které jsme nafasovali z domova. A zase zpátky na zastávku, která naštěstí byla po cestě blíž. Uťapkaný a s báglama na zádech nasedáme do autobusu č. 333 , který je totálně narvaný a naše bágly jim dost vadí. Kam to všichni jedou? Konečně vystupujeme, další program je jasný, návštěva nákupního centra Chodov, mysleli jsme si, že pojedeme nejdříve na ubytování, ale nemělo by to cenu, tak jsme jeli rovnou tam. Pár hadříků zahojí veškeré strasti celého dne a z posledních sil se vracíme na ubytování, kde po rychlé sprše padneme do postele a strategie na druhý den brzy utichnou.
V neděli jsme nemuseli tak brzy vstávat, ale i tak to nebylo nic moc. Sraz byl zase u recepce a shodou okolností jsme se sešli s Karlovými Vary a tak s nimi jela Terka, aby nemusela zbytečně chodit. Čekali nás tři zápasy – Karlovy Vary, Příbram a Klatovy. Všichni soupeři byli hratelní, hrajeme o mnoho lépe než v sobotu, asi nám pomohla ta večerní procházka, ale bohužel zase vše prohráváme. Jeden set jsme přeci ukořistili a to Karlovým Varům. Poznatek z tohoto zápasu byl, že Terku už asi nikam nesvezou. Příbram nás hladce porazila 2:0 a nejlepší zápas jsme svedli s holkama z Klatov. Jednoznačně vedeme v prvním setu o 10 bodů, výhra je téměř na dosah, ale najednou jde podávat soupeř a my přestáváme hrát, odešel příjem a prohráváme. Holkám i tak patří velká pochvala za předvedený výkon a my jim děkujeme za příjemně strávený víkend. Po posledním zápase rychle spěcháme na autobus, aby jsme stihli vlak ve čtyři. Jelikož jsme přijeli na hlavní nádraží brzy, tak jsme si ještě šli koupit jídlo a jako vyvrcholení byla hra Anet na klavír před davem lidí, kteří ji poslouchali, sklidila za to velký potlesk a my jsme se mohli vydat na cestu domů. Na zpáteční cestě jedeme první třídou, náš vagón nebyl připojený, ale nám to nevadilo. V Pardubicích vysedá Terka a my pokračujeme dál. Utrmácený po náročném víkendu konečně vystupujeme doma. A nejlepší poznatek z Prahy? … kluk nemusí být hezký, ale hodný.
PS: tak jsme poslední no a co, příště to v Karlových Varech napravíme.
Související obrázky:
Mladší žákyně A ve Svitavách
Po novém roce se nám opět rozjela soutěž mladších žákyň. Družstvu A chyběla do kompletní sestavy zraněná Lucka Kotvová, která byla v lednovém kole v soutěži trojek jednou z nejlepších hráček. První zápas a první set se Svitavami byl hned od začátku velmi vyrovnaný, ale nesoustředěnost na hřišti a vrchní podání soupeřek bylo nad naše síly a set jsme prohrály. Druhý set holky hodně zabojovaly, nastoupila lavička (Kiki, Áňa a Marky) a o drama až do konce bylo postaráno v náš prospěch. V tiebreaku nás opět zradil příjem z vrchního podání a bylo vymalováno. Ale krásně vydřený druhý set byl za jeden bod, což nás velmi motivovalo do dalšího zápasu s Lanškrounem, kde jsme první set opět celkem hladce projely, ale od druhého setu to byla jednoznačně naše hra, vítězství 2:1 bylo zasloužené a radost obrovská. Poslední zápas s Žichlínkem jsme začaly hodně špatně, protože nás opět zradil příjem z vrchního podání a ani prostřídání všech hráček nepomohlo k větší bojovnosti, zápas jsme prohrály 2:0. Ale krásné 3 body nás posunuly na celkové 3. místo a udržely jsme i pro příští kolo po delší době skupinu A. Na bloku a vzadu výborně zahrála Míša se Sárou, na smeči se nejvíce dařilo Sabče, ale neztratila se tam ani Nomi, Kiki a Áňa, které pro nás ve druhém setu se Svitavami zajistili hodně důležitý bod. Na nahrávce se střídaly Áďa, Bára a Marky, dělaly seč mohly všechno možné, ale špatný příjem nám nedovolil pořádně rozehrávat a útočit. Jediné, co nám opravdu jde je podání, i když na tom vrchním musíme ještě hodně zapracovat. Pořád ještě hodně bagrujeme, nemluvíme a běháme s míčem a s tím souvisí veškeré naše chyby. A i když se některým holkám dnes tak úplně nedařilo, pořád patří do týmu a všem náleží obrovská pochvala, protože táhnou za jeden provaz a mají prima partu. Rodičům děkujeme za odvoz a fandění. Další kolo se hraje 23.2.
Související obrázky:
Mladší žáci v Hradci 26.1.
V sobotu jsme vyrazili v bílých autech, která jezdí v rytmu života, maskováni bílou krajinou a bílou vozovkou. Reklamní slogan bych ale poupravil na auta s rytmem přede mnou jedoucího náklaďáku. Odvážnější bělouš stihl předjet cisternu jedoucí do HK, méně odvážný vytrval až do konce a proto jsme do šatny Slavia Hradec upalovali na poslední chvíli.
První zápas jsme měli nalosován s kolegy v tabulce, s Letohradem. Ti přijeli ještě o deset minut po nás, takže pohoda. V hale byla zima jako v poličské sokolovně když je porucha topení. Kluci měli promrzlé ruce a celé dopoledne naříkali , že to bolí.
Do prvního zápasu jsme vlítli jako Gandalf do Helmova žlebu. Koukal jsem na to s otevřenou pusou a konečně se dočkal solidní hry, kterou jsme přetavili ve vítězství 2-0.
Další zápas s Rychnovem jsem už radši zapomněl to byl masakr. Slavii Hradec jsme potrápili, 21 bodů v každém setu a s Českou Třebovou jsme uhrály jeden bod za tie break. Vyválčili jsme 4 body do tabulky a na Letohrad ztrácíme už jenom jeden bod.
Po cestě zpět se chlapci spárovali (virtuálně) a Štěpánovi pořád chyběl nějakej hýýl. Asi to nebylo nic důležitýho, cestu v pohodě přežil.
Další kolo je v březnu do té doby potrénujeme příjem, podání, smeč, hru v poli….. a zase určitě urveme nějaký body. Už aby to bylo.
MB
http://www.cvf.cz/souteze/tabulka/?soutez=PA-ZCIM&skupina=PA-ZCIM
Související obrázky:
Mladší žákyně B v Poličce
Dalším kolem pokračoval 19 1. přebor mladších žaček. Béčko hrálo na domácím hřišti s Litomyšlí a Svitavami C. Po delší době jsem opět holky viděla hrát a byla jsem velmi překvapená, udělaly kus práce. Všechny je třeba pochválit za snahu. Holky ale nevyužívají rad trenéra a místy si hrají, co chtějí. Pokud na hřišti dodržují zvolenou strategii, pohráváme si s těmito družstvy jako kočka s myší. Dobře nám zahrály středy Lucka a Renča, moc se mi líbila Zuzka a Lucka, velký posun byl vidět na Elišce, svým podáním potrápila soupeřky. Nejslabším článkem byla náhra, která nebyla prakticky žádná. Tady je potřeba hodně potrénovat. Zbrklý přístup k servisu, bagrujeme do roztrhání těla – co takhle opravdu prstovat / soupeř vrchem vůbec nepodával /, vykrývka vázne, a to hlavně v levé části hřiště. Hodně míčů na sebe vzala Martina a některé se povedly. Hlavně podáním jsme soupeřky udolaly. PO – LI 2:1, PO – SY C 3:0. A tak v dalším kole zkusíme LEVEL 3, doufám, že se stejným zápalem jako dnes. har
Související obrázky:
Kadetky-Bezděkov
12.1.2019 další kolo kadetek, které přivítaly děvčata z Bezděkova. Již z prvního utkání jsme věděly,že přijede soupeř, který začíná a sbírá zkušenosti v této soutěži. Měl jsem obavy aby naše děvčata tento zápas nepodcenily. Mé obavy vzaly rychle za své a na hřišti hrálo volejbal jenom naše družstvo. Rád bych se více rozepsal, ale není o čem. Výhry 2x 3:0 (11,5,7) a (4,4,9) mluví za vše.
Opět pochvala děvčat za trpělivost a udržení koncentrace v takovémto zápase. Opět pomoc Kačky ze starších žákyň, tentokrát ve druhém zápasu na účku. Odehrála s přehledem.
Související obrázky:
Kadetky – M.Třebová
6.1.2019 jsme zahájily druhou část soutěže. Naším soupeřem byla děvčata z M. Třebové. V tabulce jsme byly o bod před naším soupeřem a tudíž se čekal boj o třetí místo. V zápase nám pomohly děvčata ze starších žákyň Elis,Áňa,Kačka,protože Bára onemocněla a Pája poslala prapodivnou omluvenku. Samotný první zápas bych shrnul do pár vět. Na hřišti jsme dělaly méně chyb než soupeř, příjem v pořádku, útok stabilní, obrana s přehledem , kvalitní náhra. Suma sumárum , jednoznačná výhra 3:0 (11,.7,13)
Po půl hodině odpočinku začínáme 2. zápas. Na náhru místo Káji jde Áňa a pendlující Kačka na smeči. Elis oba zápasy odehrála na bloku. Utkání začínáme nervózně a taháme se o každý míč. V půlce setu začínáme opět fungovat a dohráváme s přehledem. O dalších dvou setech platí to samé, jako v prvním zápase. Nakonec výhra v pohodě 3:0 (18,13,7).
Děvčata zaslouží pochvalu, že i takové zápasy umí vyhrát a v pohodě dohrát. Ještě něco k mladším kolegyním: Elis-velká pomoc na bloku, Áňa- perfekt prsty, náhra zbytečně ustrašená, ale je v ní velká perspektiva, Kačka- je sice menší, ale má přehled a na smeči si uhrála své.
Související obrázky:
Mladší žáci Česká Třebová 12.1.2019
Jedna z mnoha dalších sobot padla za oběť volejbalu. Sedm statečných plus dva dozorci.
Čekaly nás souboje s Českou Třebovou, Slávií Hradec, Letohradem a Svitavami. Po lítých bojích se nám podařilo upevnit poslední pozici, které se rozhodně nevzdáme jen tak.
Tato sobota by se dala ovšem označit za průlomovou. Ve druhém zápase došlo k něčemu, o čem sice většina masmédií pomlčí, ale pro poličský chlapecký volejbal má tato událost podobný význam jako pro slovany výstup praotce Čecha na Říp. Po vítězném míči se všech šest poličských individualit seběhlo uprostřed hřiště a sborově se radovali z dosaženého bodu. Sami od sebe, naprosto spontáně. Vydrželo jim to až do konce. Takže jsme zase o něco blíže cíle, projev na hřišti při hře i v mezihře se občas začíná podobat volejbalu.
Jakmile se lépe sehrajeme, budou se muset soupeři třást strachy, protože jsem objevil herní zbraně, které se jinde nevidí. Sodíkova gumová pravačka, která v akci vypadá jako že jí chybí loket, a díky jejímuž švihu letí balon naprosto nepředvídatelně, slibuje tisíce uhraných bodů v dalších zápasech.
Nezbývá než trpělivě trénovat a jednou ty medaile přivezeme.
MB.
Související obrázky:
BMV Letohrad 5.1.2019
V neděli 6.1. jsme se s našimi 3mi týmy vydali jako Tři králové za hvězdou, která nás vedla do Letohradu na palubovky místního volejbalového oddílu. Celkem 17 podobně motivovaných modrých a 25 červených týmů se tak sešlo na druhému letošním klání v barevném minivolejbalu. My jsme sestavili celkem 3 modrá družstva (2 chlapecká a 1 dívčí), která se zapojila do tohoto povánočního reje. Prvotní obavy, že naše výkony budou poznamenány vánočním porušením dietních pravidel nastavených trenéry se rychle rozplynula a naše týmy se vrhli do zápasů vítězně. Ačkoliv nás řada soupeřů převyšovala výškově, tak naše děvčata od začátku nenechaly nikoho na pochybách, že si přijely pro zlato. Přehrávaly jednoho soupeře za druhým a zaslouženě si to zlato vybojovaly. Zahanbit se nenechali ani kluci, kteří obsadili po statečných a mnohdy o fous prohraných duelech v první skupině 4. místo (z 8mi týmů) a ve druhé skupině 5.místo (z 9ti týmů). Nominovaní zastupující trenéři si nervali vlasy hrůzou a na všech našich volejbalistech byla vidět odhodlanost a zápal s jakým se do zápasů pouštěli. Nakonec snad jen přání, aby jim to vydrželo i v dalším průběhu sezóny!
Martin Klepárník
Související obrázky:
Vánoční turnaj starších žáků Hradec Králové
Dne 28.12. jsme se nalodili do zasloužilého silničního korábu značky Ford tranzit, který brázdil silnice už deset let předtím, než se narodil nejstarší volejbalový žák. Rozvážnou jízdou jsme zvládli nástrahy dopravy a skrz spletité cesty velkoměsta jsme dorazili před halu Slavia HK. Nezkušený recepční nás sice poslal do špatné šatny, ale nás to nerozhodilo. Začali jsme odvážně, a z přivezených tří míčů hned jeden ztratili. Soupeře jsem měli zajímavé. Výběr pardubického kraje A a B, Slavia Hradec Králové A a B a Vysoké Mýto. Hala byla rozlehlá, 6 hřišť na šířku, ve větší jsme ještě nehráli. Rozlosováno jsme měli Slavia HK B, KCM A, KCM B, Vysoké Mýto a Slavia A.
První zápas jsme byli nervózní, ale zvládli jsme remízu 1-1. Pak přišel zápas s KCM A, který jsme sice zahájili vedením 3-2, když jsme soupeře svým nezúčastněným postojem donutili k chybám při podání a na útoku, ale posléze se kvalita projevila. Smetla nás tsunami a z toho jsme se už neoklepali. Zbytek zápasů jsme prohráli , ale ten jediný set z úvodu, kdy jsme se byli schopní soustředit, nám vynesl předposlední místo. Vzhledem k tomu, že tým byl napůl složen z mladších žáků, je výsledek příslibem do budoucna.
Doufám, že jednou dospěje tento tým do stadia, kdy v očích mých svěřenců uvidím ohnivý zápal pro hru a neutuchající hlad po vítězství. Největší zápal pro hru má zatím trenér, ovšem jen do doby kdy rezignuje pod tlakem pohledů alá -raněná ukřivděná laň, -to jsem ho zase vytočil a ten nejhorší- ono už se hraje??!
Ale tak jako všechna voda nakonec steče dolů a Kuba dostane Stázinu za ženu, tak i my jednou ty medaile přivezeme :)).
MB
Související obrázky:
Z naší galerie
