Turnaj Lupenice 2.9.2018
Po vyprahlých letních měsících jsme v neděli ráno projeli skrz mlhu a Lezník směrem na Lupenici do protrhávající se oblačnosti, která předpovídala den jako vymalovaný. Místní volejbalový klub pořádal tradiční přípravný turnaj pro chlapce od modrých až po kadety. A jako tradičně nastoupili mezi chlapci i děvčata, protože mezi mladými volejbalisty si na genderové rozdíly nikdo nehraje.
Za Poličku vyrazili modří a mladší žáci. Za modré tři což je tak akorát a za mladší šest , což je o jednoho navíc do dvou aut.
Na značky nastoupili nejdříve mladí blues. Sestava byla vyvážená, jeden rozvážný, jeden hádavý a jeden neřiditelný. Báječně se doplňovali a postupně likvidovali všechny soupeře. Ve finále proti našim nastoupili stejně staré, ale zřejmě dobře živené děti, které nás převyšovali o dvě hlavy. To nás bohužel mírně rozhodilo a nebyli jsme schopní klást odpor. Jediná prohra znamenala skvělé druhé místo a krásné, především jedlé ceny.
Mladší žáci nastoupil v jedenáct hodin proti mladším žákyním z České Třebové. To byla podpásovka, protože děvčata se chlapcům líbila, a tak začalo nesmělé přešlapování. Poličáci jsou slušně vychovaní mužové a proto koncovky obou setů přenechali děvčatům vždy galantně o dva body.
Další zápasy již byly férové, byly proti chlapcům. V těchto zápasech se vyjímal hráč číslo 5. Dovolil bych si přirovnání. Pokud Juve z Turína mají svého CR 07, pak spartakovci z Poličky mají FH 05. Když nastoupil za zadní lajnu na podání pak publikum ztichlo, soupeři přestali dýchat a slečny si začaly pohrávat s vlasy a koketně klopily řasy. Na FH 05 to ovšem nepůsobilo a kosil podáním soupeře jako Arnie džungli s predátorem. A jelikož příklady táhnou, přidali se i ostatní a dvě následné výhry byly jenom logickým vyústěním. Po trojnásobném přepočítávání obsadily druhé místo o tři míče před domácími borci z Rychnova. Stejně jako modráci, obdrželi jsme krásné jedlé ceny, které nevydržely ani na kruháč u Vamberka. Slovo trenéra na závěr. Hezkýýý!!!
Související obrázky:
Turnaj starších žákyň Svitavy
Z plné přípravy naskočila osmička starších žákyň do prvního přípravného turnaje ve Svitavách. Rozlosování ve skupinách nám mělo, schválně píši mělo, být nakloněno. Prostějov, Břeclav a Hradec Králové B. Jenže opak byl pravdou. Hradec, který měl v turnaji družstva dvě, si přehodil skupiny, a tak proti nám nastoupily staré známé A tým, ty, které dvakrát překazily náš zlatý triumf. Dokonáno na turnaji, vzájemná bilance 0:3. První zápas byl víc než výborný. Prostějov jsme porazily 2:0, poté dvouhodinová pauza a vydřely jsme alespoň bod s Břeclaví. Hradec vybušil v naší skupině všechny. A pak následovalo velké, ale opravdu velké zklamání. Nepostupujeme do finálové skupiny o 0,03./ výsledek poměru míčů /. Tj. v přepočtu jeden míč!! A na holky samozřejmě padla deka. Zápas s Olympem připomínal Davida a Goliáše. Zbyl na nás tedy boj o 11. místo. A tady jsme si spravily chuť proti holkám ze Svitav. Naše mouchy Evča, Áďa a Zuzka zahrály velmi dobře. Poslední jmenovaná byla jednou z nejlepších hráček našeho týmu. Tradičně vynikla Ela. Svůj standart zahrála i Nelča. Souhra Ely s nahrávačkou Anet byla velmi dobrá, ale bohužel se Aneta nesehrála se zbývajícími hráčkami. Zklamáním byl výkon Verči a Kačky. A tak nám chyběl smeč, bez něj se hrát nedá, vůbec neumíme vykrývat za blokem, máme špatné postavení nohou a nečteme hru. Výborné podání Ela, Aneta a Zuza, Aďa na účku čarovala, Evča vzadu pochytala skoro vše, ale stále jsme se jen bránily. I tak to bylo nejlepší představení starších žákyň na tomto turnaji, důležité je, že holky chtějí, chtějí se zlepšovat a jít do hry. Opět jsme outsidery, chybí nám ročník 2003, ale my to nevzdáme. Dalším turnajem je Vídeň 15. -16. 9. a pak již 23. 9. naplno vstoupíme do krajského přeboru.
Související obrázky:
Poličská stopka
V sobotu 25. 8. se uskutečnil již třetí ročník turnaje žen, kadetek a juniorek Poličská stopka. Termín netradiční, počasí nás během týdne dost děsilo. V sobotu ráno ale i vysvitlo sluníčko, příjemných 20°C. Oba kurty u sokolovny rozhodně nezahálely. Letos se povedlo to, co už dávno nebylo k vidění. Vítězem turnaje se staly poličské odchovankyně Porcelánový holky. Boje na kurtech byly celkem jednoznačné, dva TOP zápasy se odehrály právě o medailová umístění. Na třetí místo sice stačila výhra 2:0, ale body se zastavily na skóre 29:27, třetí místo obsadily MY. O vítězství se rozhodovalo až v tiebraaku 15:12 pro vítězky. Na druhém místě skončily Háďata ze Svitav. har
Související obrázky:
Narozeniny Lenky
Související obrázky:
Čestické soustředění
Čestická průměrná nadmořská výška 259 m n. m, obec v malebném Královéhradeckém kraji s 569 obyvateli opět zažila nápor poličské volejbalové omladiny, a to již po devatenácté. Divoká Orlice nebyla vůbec divoká a teplota neklesla pod 30°C, ba i pod 35°C. Lepší tréninkový týden letos naplánovat nešlo, pro nás to byl ten první srpnový. Páteční odpoledne začalo vybalováním a zabydlováním se v budově, chatkách a ve stanech. Největší kreativitu předvedlo osazenstvo v chatkách. Na oknech během pár minut visely záclony, na dveřích vzdušné plédy, výtvarným dílům na stěnách byl dán volný průběh. Postele, tedy matrace na zemi, měly svá chránítka po stranách a mnohé chatky měly i moskytiéry. Asi všichni počítali s vysokým výskytem komárů, vysokým rizikem nakažení, snad i s nakažlivou malárií. Lze konstatovat, že chatky byly jako klícky, byť jim chybělo nezbytné vybavení v podobě televize, rádia, počítačů a v oknech převislé muškáty. Po konstatování “ A je to!“ proběhla tradiční podvečerní porada. Děvčata, která s námi letos byla poprvé, se dala spočítat na prstech jedné ruky. Ostatní – samé ostřílené dcérenky a parta osmi chlapců. A druhý den to všechno vypuklo naplno. Trénovalo se dvoufázově, vždy, když to počasí dovolilo. Juniorky, kadetky a starší žákyně makaly v přilehlých lesích a hájích, bojovaly s převisy, klestím, převýšením, ale hlavně samy se sebou. Holky to již znají, bývaly i horší výkony, někdo byl lepší ve vytrvalosti, někdo zase v rychlosti. Cestou do lesa nás vítaly obsypané stromy švestek, blum, v lese ostružiny. V lese nás nabíjel ztepilý smrk Vojta a na zpáteční cestě nás podpírala Blaženka. Odpolední tréninky byly zaměřené na herní kombinace. Hrál se i fotbálek, došlo i na tabatu, na švihadla, na dynamický strečink a kompenzační cvičení. Tradiční turnaj v deblech letos vyhrála Pája Pechancová a Vendy Korábová. Hrál se i večerní šestkový turnaj proti trenérům a místním chalanům. Mladší žákyně pilovaly hru na dvě nahrávačky, příjem a postavení ve hřišti. Holky měly o co bojovat, ve hře bylo 12 míst v Áčku a 12 míst v Béčku. Trénovaly společně s chlapci. Během týdne plnili různé disciplíny a body se sčítaly. Nechyběl tradiční biatlon, oživením byla střelba ze vzduchovky a skákací boty. Nejmladší si to nejvíc užívali. nejenže trénovali, ale i vyráběli různé dárky, a to již od ranních hodin. Labutě, náramky, diplomy a odvaha na noční stezce daly zapomenout na stesk po domově. Ve volných chvílích mohl každý navštívit česací studio, o které byl velký zájem. Velký dík patří našim kuchařinkám, které se staraly o naše žaludky. Letos se snědl valník melounů, rajčat, okurek, paprik, cuket a dýní, jimiž nás zásobovali i místní. Po devatenácti letech nás konečně nebudil ve čtyři hodiny ráno kohoutí zpěv, kohouti prostě vymřeli. A hrstka pavouků, mušek a vos nestojí za řeč. Koupání bylo též netradiční, po několikaleté pauze jsme zavítali do Týniště nad Orlicí na místní “ Písák“. Pro naše dvě oslavenkyně se pekl dort, na kterém si všichni náramně pochutnali. Hitem se stala hra „Krycí jména“ a nekonečné noční stezky odvahy. Poprvé v historii soustředění jsem dostala poštu, a to až z rakouských Alp. Letos nás odjelo 73 a ti, na které se nedostalo, se mohou těšit na XX. ročník v příštím roce. 
Související obrázky:
Přehazovaná dívky 2017-2018
I v tomto školním roce se děvčata zúčastnila Krajského přeboru přehazované. Ve hře jsme měli dvě družstva a ambice na medailová umístění, zvláště po vyhraném kvalifikačním turnaji družstva A. Rozčarování ale přišlo v následujících kolech, kdy se devčata neustále pohybovala mezi skupinou A a B a ztrácela spoustu bodů. Konečné osmé místo je odpovídá předvedené hře. Během šesti turnajů za družstvo Polička A nastoupily: Emma K., Eliška K., Rózka T., Markétka D. a Anetka Z. Nejlepší hráčkou byla Rózka.
Družstvo Polička B předvedlo slibný výkon s dvěma naprostými začátečníky – vybojovalo solidní jedenácté místo z 29 týmů. Toto družstvo hrálo ve složení: Nela B., Anetka Š., Míša P., Bára H. a Eliška O.
Související obrázky:
Minivolejbalu ZDAR!
Poslední krásný květnový víkend se v prosluněné Praze konal pro naše malé volejbalové naděje republikový turnaj v barevném minivolebale. Cesta pro nás pět dospělých a dvanáct dětí byla příjemná: nejdříve auty do České Třebové, potom pohodlným vlakem do Prahy a v rámci tréninku ještě cca kilometr a půl pěšky. Turnaj se konal v Praze na Podvinném mlýně v areálu Sparty Praha celkem na 36 hřištích. Sešlo se tady z celé České republiky přes tisíc malých volejbalistů včetně jejich trenérů, asistentů, masérů, psychologů a dalších osob zajišťujících zázemí malých hvězd.
Barevný minivolejbal se hraje v několika kategoriích, nominovali jsme naše hráče a hráčky do žluté (nejmenší), oranžové (menší), červené (vetší) a modré (ještě větší). Na kurtech bylo opravdu živo, a tak není divu, že občas vázla organizace turnaje a výsledky byly mírně nepřehledné. Nicméně si to všichni užívali. Bylo skvělé sledovat, jak se ti naši malí rvou o každý míč.
Od pořadatelů na nás čekalo překvapení – mezi hráče přišli naši národní volejbaloví reprezentanti a reprezentantky, kteří rozdávali své fotografie. O jejich podpisy byl mezi jejich malými fandy opravdu velký zájem.
V sobotu večer jsme ještě stihli zápas naší ženské reprezentace – hráli proti Slovenkám Evropskou ligu. Přeplněná hala mohutně aplaudovala a hnala Češky k nakonec hladkému vítězství 3:0. Starší děti vydrželi ještě na večerní utkání mužské reprezentace. S těmi mladšími jsme ještě navštívili večer Václavské a Staromětské náměstí, aby viděli večerní odbíjení „elektronického“ orloje. Po procházce po Karlově mostě jsme se vydali metrem zpět na ubikace. Byl to opravdu náročný den plný nezapomenutelných zážitků.
V neděli se turnaj dohrával. Na všech už byla patrná únava, slunce svítilo naplno a tak toho už měli všichni před polednem dost. Turnaj skončil ve tři odpoledne a už se všichni těšili domů.
A jak jsme dopadli? Družstvo oranžových ve složení Anetka Š., Barča S. a Terezka L. ve finálové skupině A obsadily 5. místo, což byl ze 48 týmů nejlepší výsledek. Velká gratulace. Ostatní týmy skončili ve svých skupinách na místě 4. (červení – Filip M. a Kuba P.), 5. (žlutý – Anežka D., Eliška M a Barča Š.) a 6. (modrý – Zuzka K., Lucka L., Sába D. a Noemi B.).
Jelikož jsme měli ještě čas, tak jsme si dali úžasnou zmrzlinu, kterou si mohl každý připravit sám dle své chuti a fantazie. A kdo ještě mohl tak navštívil 5D kino.
Cestou zpět vlakem jsme již jenom relaxovali. Všichni jsme se už těšili do školy a práce.
Děkujeme našim hráčům a hráčkám za výbornou reprezentaci našeho města v celorepublikové soutěži. Ať vás volejbal stále baví.
Související obrázky:
Italské Lignano….. aneb jemný salám na 12 způsobů
Již v loňském roce se měla děvčata starších žákyň účastnit volejbalového kempu v Itálii. Zbylo na nás jen pár volných míst, tak jsem se letos rozhodla, že soustředění si uděláme sami jako oddíl. Cestovní kancelář Skalla Hradec Králové nám vyšla ve všem vstříc, a tak jsme se mohli 8. června v počtu 35 vydat na desetidenní pobyt do Itálie. Wauuu, odjížděli jsme Setrou, luxusním autobusem, který vozí nymburské basketbalisty. A tak jsme seděli na místech, které běžně okupují naši mistři z letošní sezóny Petr Benda, Kendrik Ray či Quiny Diggs. Kožené sedačky pro slony, servírovací stolečky, každé sedadlo mělo svoji ledničku a za volantem Karel a Karel, majitelé autobusu. Já jsem jela již počtvrté, takže jsem věděla, do čeho jedeme. Ale realita předčila očekávání. Nové stany, prostornější, spalo se na postelích, česká kuchyně, český bufet, prima delegátka. Tréninkové vedení nám zajišťoval Rosťa Hanzelka, který kempy vede a je super trenér. My ho známe již dlouho, ale kdo ho neznal, smekal a hltal každé jeho cvičení a slovo. Pro mě je to borec a jeden z nejlepších trenérů v ČR. Chtěli jsme to holkám zpestřit, my dělali trenéry pomocné. Holky trénovaly dvoufázově a večer ještě hrály turnaje. Dávky byly poměrně vysoké a ne všechny je zvládly na 100%. Ale doufám, že si každá z toho vzala, co potřebovala. Režim dne – ranní výběh / ten nejvíc bolel /, snídaně, trénink, uvolnění v bazénu, cvičení v bazénu, oběd, polední klid, moře, trénink, večeře, turnaje, odpočinek, promenáda ve městě. Jeden den jsme podnikli pěší výlet do přístavu, v rámci odpočinku. A jedno odpoledne jsme plnili úkoly v bazénu, které si holky a vedoucí připravili. Úspěch měly kadetky s písní o nelehkém nakupování trenéra, který si nakonec koupil hodinky i s tringeltem a také akvabely. A já batůžkářka jsem si přivezla kabelku a náramek, všechno gratis. Radost nám nezkazil ani jemný salám – opékaný, grilovaný, obalovaný, na nudličky v rizotu, na čtverečky v šunkaflekách, na kostičky ve špagetách, na kolečka v čočkové polévce, na plátky k snídani. Jinak bylo i vepřo knedlo zelo, guláš, špenát. Myslím si moc fajnové vaření. A že hlad byl! Počasí nám též přálo, teplo, teplíčko, snesitelné. Jedna super objednaná bouřka na večer. Řada děvčat si splnila sen, v komentovaných prohlídkách navštívila obydlí Marokánců v přilehlých keřích. Některá děvčata vyfasovala i tresty za pozdní příchod na trénink. Moc se mi to letos líbilo, byl to ze všech mých kempů, ten nejlepší. Holky byly fajn, bylo vidět, že si to užívají, žádný průšvih, žádný úraz, a to bylo to nejdůležitější.
PS: Debly vyhrála Ela, trojky už bohužel ne, Ele se líbil plavčík, Ela nejvíc makala, Ela mi sehnala kabelku, Ela vzala holky k Marokáncům, Ele chutnal jemný salám… har
Související obrázky:
závěrečný turnaj přípravek Svitavy 10.6.
V neděli jsme prostřednictvím medvěda kodiaka a bílého klokánka ve složení dva plus osm dojeli do okresního města, dohrát soutěž krajského přeboru přípravek. Já jsem koučoval skupinu bé a moje centrální nervová soustava mě v podvědomí děkovala, protože kluci se snažili a i když zatím příliš mnoho chybují, dokáží projevit emoce a pomalu (možná velmi velmi pomalu) se z nich stávají nebezpeční dravci. Vydřeli jednu výhru, dvě remízi a jednou prohráli. Sezonu zakončili vítězným setem a tak to má být.
Po očku jsem sledoval jak si vede skupina á, koučovaná mým asistemtem Big Jayem. Jelikož se u hlavního kůlu mrskal víc než chlapci ve hřišti, bylo mě jasné, že kluci mají zase den blbec a není na světě síla, která je dovede vyhecovat. BJ se snažil, sliboval, vyhrožoval dokonce napínal svaly tak, že mu praskla osička na hodinkách, ale spolek mladých flegmatiků se mu nepodařilo nabudit. V průběhu třetího zápasu jsem ho našel rezignovaně sedícího a výhrůžně mlčícího. Nevyhráli jsme ani set a předvedená hra byla místy slušná, nicméně mě to připadalo jako by spolu hráli tatar, bulhar a maďar, kteří se spolu neumí a nechtějí domluvit.
Sezona skončila, game over. V září zase v plné síle volejbalu zdar!!!
MB
Související obrázky:
Závěrečné kolo Poháru mladších… kluci v akci
Tentokráte osmička chlapců jela bojovat na poslední kolo Poháru mladších týmů do České Třebové. Velmi těžký los ve skupině / pozdější vítězky Žichlínek a třetí domácí holky /. Kluci ale zabojovali a nedali svou kůži zadarmo. Nejlepší zápas byl hned ten první, proti České Třebové. Holky se dlouho klepaly, jestli kluky dokážou porazit. To se nakonec stalo, ale důležitý byl vynikající výkon kluků. Plnili vše, co jsme spolu za tři turnaje nasáli. Žichlínek byl nad síly všech družstev. Ve skupině o 7. místo jsme se opět střetli s našimi holkami z Béčka a s kluky z České Třebové. Tady již nebyla motivace, oba soupeři byli poslabší. I když zrovna naše holky se proti nám vytáhly. Nejlepším hráčem byl tentokráte Harry, povzbuzen horolezeckým výstupem v ranních hodinách, nahrával, smečoval a hlavně blokoval. Na záda mu šlapal stále se lepšící Ondra, který makal hlavně na příjmu. Do trojice se vešel ještě výkon Matěje, ale nebyl to výkon 100%. Štěpán se zablýskl pár zákroky v poli, Míša byl o chlup lepší, než na předcházejícím turnaji, Pavel tápal a místy se na hřišti ztrácel. Velmi mě překvapil Lukáš, který předvedl pěknou volejbalovou techniku. A Kuba musí ještě trénovat, aby nastupoval v základní šestce. I když i on se zlepšuje. Doprovodnou soutěž vyhrál Štěpán – Rychlonožka / dnes pomalejší, jako ostatně všichni hrající /, a to pro svůj fantastický zákrok v zadní části hřiště. Nejvíce jsme hořeli na levé straně hřiště, a to jak v útoku, tak ve vykrytí pole. Po třech turnajích si vezeme 6. místo. To je nám letos souzené ve všech soutěžích Pardubického kraje. har
Související obrázky:
Z naší galerie
